Název

Celodenní výlet do Olomouce

Popis

JEDNU SOBOTU NA KONCI PRÁZDNIN JSEM SE VYDAL PŘES SKORO CELOU REPUBLIKU DO HLAVNÍHO MĚSTA MORAVY - DO OLOMOUCE. JET TAM SE VYPLATILO. KDYBY TAM JEZDILO METRO, TAK JE TO OD PRAHY K ROZEZNÁNÍ JEN KVŮLI NÁZVU. Z KONSTANTINEK JSEM SE VYDAL RÁNO V 6:17(6:37 PROTOŽE SE ZÁHADNĚ OPOZDIL) A POTÉ OSOBÁKEM DO STŘÍBRA, RYCHLÍKEM DO PRAHY A EXPRESEM ,,KYSUCA'' PŘES KOLÍN, PARDUBICE, ČESKOU TŘEBOVOU A ZÁBŘEH NA MORÁVĚ JSEM DO OLOMOUCE DOJEL VE 12:52. DOMŮ JSEM SICE DORAZIL AŽ PO PŮLNOCI, ALE TO JE JEDNO...
V průběhu středověku byla Olomouc správním centrem Moravy, soupeřícím o toto postavení s městem Brnem. Prapočátek tohoto sporu je již v závěti českého vévody Břetislava I., který svým mladším synům odkázal Moravu, a to tak, že Vratislav dostal její severovýchodní polovinu s centrem v Olomouci, Konrád a Ota jihozápadní polovinu s centrem v Brně. Toto dělení je počátkem více než stopadesátileté existence údělů, které znemožnily vytvoření jednoho centra země. To se však nevytvořilo ani po politickém sjednocení Moravy pod vládou Vladislava Jindřicha na počátku 13. století, neboť předpokládaná markraběcí dynastie se svým sídelním městem nevznikla. Důležitý úřad s celozemskou působností, zemský soud, vznikl během 13. století sjednocováním provinčních soudů (cúd) do dvou středisek – Brna a Olomouce; snaze Olomouce stát se jediným sídlem soudu se Brno bránilo. Soupeření obou měst posilovalo i to, že každé bylo střediskem městského právního okruhu (ostatní města si v nich brala právní ponaučení). Brnu na úkor Olomouce zjevně přál markrabě a později král a císař Karel Lucemburský, lucemburská markrabata ostatně právě v Brně sídlila.

Kategorie a štítky

Nastavení